Blog

V dnešní době si představíme postel jako druh nábytku se čtyřmi nohami a dřevěným loftem, na kterém je položená matrace. Ale nebylo tomu tak vždy, ještě nedávno byl komfort spaní něco, co si mohli dovolit jen lidé z bohatších kruhů. Kořeny historie spánku se však dají datovat až do starověkého světa.

Někdy kolem roku 8000 před naším letopočtem máme první dochované indicie, že si lidé začali vytvářet místa pro svůj noční odpočinek. Šlo o ryze praktickou věc, kdy hromada trávy, listů nebo kůry vytvářelo vyvýšení od okolního prostředí. Díky tomu se člověk oddělil od chladné a vlhké půdy a navíc byl i chráněn od špíny a dotěrného hmyzu.

První postele, které můžeme považovat za podobné těm našim, byly nalezené v Skotské vesnici a pocházejí někdy kolem 3000 – 2000 př. n l. Jedná se o kamennou konstrukci ve tvaru kvádru, která byla naplněná měkkým materiálem. Podobné lože používali i ve starém Egyptě. Tam měli dokonce kamenné konstrukce i vyvýšeniny pod hlavu, můžeme tedy říct, že se jedná o nějakého předchůdce dnešního polštáře. Z Egypta jsou známy ale i příklady dřevěných postelí, které byly také pozlacovány, zdobeny různými kovovými doplňky ale i kryty vodních živočichů jako jsou například škeble.

Dřevěná lůžka vykládaná zlatem, stříbrem nebo slonovinou popisuje ve svých spisech také řecký básník Homér. Posléze se přes konstrukci začali přetahovat zvířecí kůže. Polštáře a přikrývky začali být dobrým obchodním odvětvím a centrem těchto trhů se staly bohaté země Milutus, Korint a samozřejmě Kartágo. Jednu z nejstarších dochovaných postelí můžeme vidět v Národním Muzeu St. Fagans ve Walesu.

V Římě se posléze začínají profilovat matrace, které už začínají být podobné tím dnešním. Kožený nebo látkový obal se plnil rákosem, senem, vlnou nebo peřím. Přičemž poslední jmenovaný materiál byl považován za velký luxus a mohli si ho dovolit pouze velmi bohatí lidé. Celkově byly v Římě postele nákladná záležitost. Přikrývky bývali zlatě vyšívané. Zlatem byly také pokryté závěsy, které se linuli až k zemi. Samotné postele byly nejvíce vyráběné z bronzu a vykládané stříbrem. Římané také měli postele rozdělené podle činnosti, ke které byly určeny. Jsou nám známy tyto typy:

• lectus cubicularis – běžná postel pro spaní.
• lectus genialit – manželská postel, často bohatě zdobená.
• lectus discubitorius – neboli stolní postel. Zde Římané jedli a pili víno. Obvykle na této pohovce leželi tři lidé a prostřední místo bylo vyhraněné pro nejčestnější hosty.
• lectus lucubratorius – místo pro studium.
• a lectus funebris, nebo emortualis – pohřební lůžko.

Chcete zasílat novinky?